čtvrtek 15. května 2025

Bergungskomando Deutsch Brod II. - Junkersu W.34hau PG+AA u Velkého Pěčína, 25.3.1941

První z pěkně zdokumentovaných případů z činnosti Burgungskomanda Deutsch Brod ( Úvodní článek ZDE ) je havárie letounu Junkers W.34hau s označením PG+AA, patřícímu LNS 4 (Luftflotten-nachrichtenschule 4), který se stal 25.3.1941 u osady Velký Pěčín (okres Dačice) na Vysočině. 

 Jednotka LNS 4 prováděla výcvik budoucích posádek průzkumných letounů, zejména radistů. Byla založena 30.12.1939 v německém Augsburgu jako Luftflotten-Nachrichtenschule 4. Po okupaci Československa se v lednu 1940 přemístila do Českých Budějovic a působila na našem území do roku 1943, kdy byla přejmenována na Luftnachrichtenschule 4 a převelena do francouzského Lyonu. Zde působila až do svého zániku v roce 1944. Letecká škola jako svou pracovní plochu využívala, mimo Českých Budějovic, také plochu v Německém Brodě a v průběhu času se udála na našem území řada havárií letounů patřících této škole. 

Do výzbroje této jednotky patřili převážně letouny Junkers Ju-86 různých verzí, lehčí Focke-Wulfy FW-58 Weihe, ale i nejmenší Arado Ar-66, nebo právě Junkersy W.34. Řadu událostí spojených s touto školou "řešilo" právě Burgungskomando Deutsch Brod. 


 Znak letecké školy zavedený až v průběhu roku 1941

 

Junkers W.34hau, verze snadno rozpoznatelná podle delšího motorového krytu ukrývajícího motor Bramo 322, místo obvyklého BMW 132A, používaného u verze hi, ale také podle mohutné dřevěné čtyřlisté vrtule. 

Dle dochovaného hlášení četnicé stanice Dačice posádka letounu PG+AA přistála 24.3. 1941 v důsledku špatného počasí (silného větru) na poli asi 1 km jihozápadně od obce Velký Pěčín. Přistání vyšlo bez poškození stroje a zranění posádky. Následující den se posádka pokusila ze stejného místa znovu vzlétnout. Start proběhl dobře, avšak asi po půl kilometru dále nízko letící letoun zachytil o vrcholky stromů na okraji lesa a zřítilo se na zem. Druhé přistání dopadlo příznivě pro dvoučlenou posádku, která přežila bez zásadnější újmy, avšak letoun byl značně poškozen- uražený motor, zlomený trup a uražené křídlo, druhé poškozené, podvozek apod. O jeho rozebrání a převoz na nádraží k opravě se postaralo právě zmíněné vyprošťovací komando. 

 Nám dodnes z tého události zůstala řada pěkných snímků.

Za doplnění a opravu děkuji Pavlu Krejčímu z www.letecka-badatelna.cz! 

 

Situace po dojezdu vyprošťovací skupiny. Vrak letounu byl střežen protektorátním četnictvem (první zleva)

 

Místo přistání zepředu, v pozadí rozvodněná Moravská Dyje.

 

Detail na uražené levé křídlo, uvnitř jde vidět palivová nádrž.

 

Zlomený trup z pravé strany.

Totéž z levé strany, konec trupu je již odtažen k odvozu. V pozadí přihlížející dav místních obyvatel.

To, co zbylo z levého křídla spolu s bednou na nějaké zařízení, které bylo buď na palubě letounu, nebo je bedna připravena k uložení demontovaného zařízení a jeho uložení pro bezpečnější přepravu.


Probíhající demontáž celků pro snadnější odvoz.

Odstrojený trup spolu s demontovaným motorem na transportním podvozku po československé armádě.

Poškozený motor s vrtulí, ta, v důsledku kontaktu se zemí, přišla o všechny listy a zůstal jen její náboj.

 
Odvoz vraku pomocí tahače Hanomag SS100.

 

Zbytky letounu byly následně přeloženy na vlak a odvezeny k likvidaci, nebo k opravě. 

 

Zdroje Internet: 

- http://www.leteckabadatelna.cz

- https://www.luftwaffe-research-group.com

- ebay.de

- https://www.luftwaffedata.co.uk/index.php/Luftnachrichtenschule_4 

- vrtulnik.cz

 

 Zdroje knihy: 

- Die Flugzeugfuhrer-Ausbilding der Deutschen Luftwaffe 1935-1945 - Band I" by Carlsen & Meyer [VDM, 1998]





čtvrtek 24. dubna 2025

Bergungskomando Deutsch Brod I. - Úvod

 Johann Müller za války sloužil u Luftwaffe na letišti Německý brod (dnešní Havlíčkův brod). Mimo jiné byl přiřazen k tzv. Bergungskomandu (vyprošťovací komando). Tyto jednotky, které měla k dispozici každá větší letecká základna (Fliegerhorst) měla za úkol vyzvedávat v terénu havarovaná  letadla patřící k jednotce z příslušné základny, a dopravovat je zpět na letiště. Odtud putovala k likvidaci, nebo k opravě, pokud se jednalo o méně závažné poškození. Lehké opravy se prováděli přímo na letišti. Vyprošťovací komanda vyjížděla také k událostem, kdy letoun musel  v terénu nouzově přistát a potřeboval opravu na místě, aniž by byl potřeba odvoz.  

Díky Johannu Müllerovi se zachovala bohatá obrazová dokumentace z řady havárií na našem území v nebývalé kvalitě. Snímky tohoto člověka byli již dvakrát nabízeny na aukčním portále ebay.de a nyní se již nachází roztroušené mezi sběrateli po celém světě. Toto je velká škoda, protože tvořily ucelenou serii a na stránkách tohoto blogu bych rád ukázal celou serii alespoň ve formě náhledů z ebay.de.

Uffz. Johann Müller na dvou snímcích z období jeho služby v protektorát (Zdroj: ebay.de)    

 

Při své práci vyjížděla jednotka do terénu náležitě vybavena, mimo jiné např. kořistním tahačem Škoda 6STP6 -LD LAD (letecké automobilní dílny)


 

(Zdroj: ebay.de)

Dále nesměl chybět valník pro odvoz větších demontovaných celků, jako např. demontovaných křídel, motorů a trupů. Letoun se obvykle na místě přistání demontoval na tyto celky, aby byla snažší manipulace s letounem při odvozu.

 

Přívěs pro převoz křídel pochází také původně z výzbroje Československé armády, zde s naloženým demontovaným křídlem z letounu FW-58 (Zdroj: ebay.de)   
 

Typická sestava po demontáži - tahač Hanomag SS100 + návěs s demontovanými křídly letounu Klemm Kl-35B a na konci ve vleku trup letounu jedoucí "po vlastní ose"

(Zdroj: ebay.de)

 

čtvrtek 13. března 2025

Dornier Do-17E na letišti Vysoké Mýto v roce 1945?

 V nabídce několika aukcí na www.aukro.cz se před časem objevila dvojice snímků zachycující kuriózní situaci, ke kterým v historii letectví občas dochází.

Na nabízených snímcích je zachycena jedna nedatovaná nehoda na letišti Vysoké Mýto. Je na nich zachycený původně německý kluzák DFS SG-38 Schulgleiter (V Československém letectvu označovaný ŠK-38) zničený po nárazu do odstaveného bombardéru Dornier Do-17E. Jak se mohlo stát, že k této nehodě došlo několik měsíců po skončení II. světové války a účastníkem byl německý bombardér vyřazený z aktivní služby již na počátku války?

(Zdroj: www.aukro.cz)

Důvod je jednoduchý, tyto dva Dorniery Do-17E na snímku patřily totiž Schleppgruppe 1, v té době přejmenované po svém veliteli na Transportgruppe Herzog (velitel Hptm. Kurt Herzog), jednotce, která měla na samý závěr války za úkol zásobovat polskou pevnost Vratislav (něm. Breslau), toho času obklíčenou Rudou armádou. Tato jednotka používala letiště Vysoké Mýto od 13. dubna 1944 pro noční zásobování Vratislavi kluzáky DFS-230 a Go-242, které vlekala nad místo určení směsicí starších bombardérů Do-17, He-111, Ju-87 apod. Po skončení války jednotka své stroje částečně zničila na letištích Vysoké Mýto a Hradec Králové a ustoupila na západ. 

Fotografie havárie z druhé strany, vpravo jde vidět část vedle stojícího Junkersu Ju-88 nebo 188. (Zdroj: www.aukro.cz)


Na letišti Vysoké Mýto zůstalo odstaveno několik nefunkčních strojů této jednotky, které lze pěkně vidět na leteckých snímcích z roku 1946. Na tomto snímku jde vidět kromě zničených letounů také řadu letounů, které vypadají, že jsou vcelku. Jde mezi nimi rozeznat minimálně 10 Dornierů Do-17. Právě v těchto místech došlo k nehodě:

Letecký snímek z roku 1946 zachycuje část plochy letiště Vysoké Mýto s odstavenými německými bombardéry Ju-88, He-111, Ju-87 a Do-17, vlevo nahoře je také rozeznatelný FW-190 patřící SG10, které operovala z téhož letiště na konci války. Zcela vlevo nahoře je vidět hangár pana továrníka Sodomky. (Zdroj: LMS MO ČR) 


Tatáž fotka s popiskami, zelený puntík označuje místo havárie ze snímků výše.

Právě do jednoho z těchto odstavených strojů narazil kluzák SG-38, který začal používat aeroklub Vysoké Mýto na zdejším letišti. Kluzák je bez jakéhokoliv označení. Do série patří ještě jeden snímek členů aeroklubu u původně německého navijáku, pomocí kterého se kluzáky dostávaly do vzduchu bez pomoci motorového letadla. V pozadí lze vidět hangár postavený v roce 1938, který nechal postavit továrník a podnikatel Josef Sodomka a stojí na letišti dodnes.

 

(Zdroj: www.aukro.cz)