Stuky proti bunkrům

 Nacistickému německu se v roce 1938 podařilo mistrnou politikou připravit Československo o Sudety a tím i o nejdůležitější aspekt obrany - "betonovou hranici" . Linie betonových pevností, pěchotních srubů a protitankových překážek následně posloužila německé armádě k různým pokusům, jak k těmto druhům obranných pozic přistupovat při jejich likvidaci. Jistě také hrál důvod plánovaný vpád do Francie a překonání pověstné Maginotovy linie (kterou německo později taktéž obešlo ze severu)

O tom jak odolné tyto betonové stavby jsou se Wehrmacht přesvědčil u nás, protože "řopíky" postavené z mimořádně kvalitního betonu odolávaly střelám pěchotním, protitankovým i dělostřeleckým s mimořádnou ctí. 

Jako další možnost přicházela likvidace pomocí leteckého bombardování. Kvůli rozměrům však nepřicházela v úvahu klasická metoda kobercového náletu, ale pomocí přesného zásahu sezhora. K tomuto účelu se skvěle hodil letoun Junkers Ju-87 Stuka (zkratka - Sturzkampfflugzeuge - střemhlavý bojový letoun) konstrukčně přizpůsobený pro přesné střemhlavé bombardování bodových cílů. Tento letoun byl zkonstruován jako prostředek přímé podpory pěchoty při postupu nepřátelským územím.

Následující snímky zachycují test této metody. Dle popisek proběhl v roce 1938 v Sudetech na neznámém místě, účastnily se ho Junkersy Ju-87A s označením 52+G13 přiřazující letoun k  II Gruppe/St. G. 165, která měla v březnu 1938 základnu u města Pocking v Německu. V době mnichovské krize v říjnu 1938 se však jednotka na krátkou dobu přesunula na polní letiště Pesvice (Pösswitz) u Chomutova, pravděpodobně z této doby pochází i serie snímků z aukčního serveru ebay.de, které tuto zajímavou situaci zachycují.

 

Příprava Ju-87A k akci

Stroj označený 52+G13 při letu k cíli.

Pohled z pozice zadního střelce na zbytek formace.

Cílový řopík je malá stavba, při letu ve větší výšce špatně rozpoznatelná, pro test byl vybrán jeden volně stojící v otevřeném terénu.

Pěchotní srub před útokem

Po zásahu leteckou pumou.

 

 

Následek zásahu větší pumou, pravděpodobně 250 nebo 500 kg.

 

Zbytky jedné z útočících Stuk, která havarovala při střemhlavém letu.

Likvidace jednotlivých bunkrů by však navzdory výsledku jednoduchá nebyla. Bunkry byly sice na dohled od sebe, ale často dobře maskované a díky svým malým rozměrům ze vzduchu špatně rozpoznatelné, hlavně když byly umístěné v lesním porostu.

Flugplatz Chrudim 1944

 Na aukčním portále ebay.de se objevila zajímavá sada snímků, zachycující výcvik pilotů Luftwaffe na letišti Chrudim. Zajímavá je i proto, že snímků z výcviku v roce 1944 se z našeho území zachovalo podstatně méně než z let 1939-43. Důvodem je i útlum výcvikové činnosti na našem území a reorganizace výcvikových jednotek v závěru války.

letiště Chrudim  - jeho výstavba začala již v roce 1936, bylo dokončeno až za okupace roku 1939. Za války sloužilo jako pracovní plocha letounům letecké školy FFS A/B 32 z Pardubic až do zrušení školy v roce 1943. V roce 1944, na začátku roku, zde létala letadla patřící původně Blinflugschule (BFS) 3, respektive FFS (B) 33, jak byla škola 15.10.1943 přeznačena. Mateřskou základnu měla škola v Praze-Ruzyni od roku 1942. Výcvik byl ukončen v srpnu 1944 a samotná škola byla rozpuštěna v březnu 1945 a její personál převelen k pozemním jednotkám.

Typický znak této jednotky - kráva s páskou přes oči je patrná na některých snímcích:

 

Příslušník Luftwaffe s řídící budovou v pozadí, vpravo pak hangár.

Detail na řídící budovu. Před ní lze rozeznat dva dvoumotorové Siebely Si-204D a vpravo před hangárem pak Focke-Wulf FW-44 "Stieglitz" s imatrikulací VB+JC.

Bücker Bü-181 "Bestmann" pojíždí na start s dalším strojem stejného typu v pozadí. Označení letadla není patrné, pouze velká číslice 13 na směrovce. Toto označení bylo běžné pro letouny BFS (B) 33.

Skupinka 4 FW-58 odstavených na ploše letiště.

FW-58 při startu s hangárem v pozadí.

Stejný letoun při přisání přelétá v nízkém letu silnice. Vlevo na horizontu jde vidět siluetu kostela Nanebevzetí panny Marie v Chrudimi.

Letový snímek FW-58 se znakem FFS (B) 33 na přídi.

Ve vysoké trávě odstavený FW-58 CD+AK se znakem FFS (B) 33 a číslicí 36 na směrovce.

Dva snímky Siebelu Si-204D-1, WNr.321201, s označením TJ+XU a číslicí 30 na směrovce. Letoun patří FFS (B) 33 - za motorem lze rozeznat vršek hlavy krávy. Letoun přečkal válku a na jejím konci byl nalezen americkými vojáky na letišti v německém Eschwege.

Momentky z letiště příslušníků Luftwaffe, díky nímž se snímky zachovaly do dnešních dnů. 

Source:

- www.ebay.de - prodejce Crainsmilitaria

 

Bergungskomando Deutsch Brod II. - Junkersu W.34hau PG+AA u Velkého Pěčína, 25.3.1941

První z pěkně zdokumentovaných případů z činnosti Burgungskomanda Deutsch Brod ( Úvodní článek ZDE ) je havárie letounu Junkers W.34hau s označením PG+AA, patřícímu LNS 4 (Luftflotten-nachrichtenschule 4), který se stal 25.3.1941 u osady Velký Pěčín (okres Dačice) na Vysočině. 

 Jednotka LNS 4 prováděla výcvik budoucích posádek průzkumných letounů, zejména radistů. Byla založena 30.12.1939 v německém Augsburgu jako Luftflotten-Nachrichtenschule 4. Po okupaci Československa se v lednu 1940 přemístila do Českých Budějovic a působila na našem území do roku 1943, kdy byla přejmenována na Luftnachrichtenschule 4 a převelena do francouzského Lyonu. Zde působila až do svého zániku v roce 1944. Letecká škola jako svou pracovní plochu využívala, mimo Českých Budějovic, také plochu v Německém Brodě a v průběhu času se udála na našem území řada havárií letounů patřících této škole. 

Do výzbroje této jednotky patřili převážně letouny Junkers Ju-86 různých verzí, lehčí Focke-Wulfy FW-58 Weihe, ale i nejmenší Arado Ar-66, nebo právě Junkersy W.34. Řadu událostí spojených s touto školou "řešilo" právě Burgungskomando Deutsch Brod. 

 Znak letecké školy zavedený až v průběhu roku 1941

 

Junkers W.34hau, verze snadno rozpoznatelná podle delšího motorového krytu ukrývajícího motor Bramo 322, místo obvyklého BMW 132A, používaného u verze hi, ale také podle mohutné dřevěné čtyřlisté vrtule. 

Dle dochovaného hlášení četnicé stanice Dačice posádka letounu PG+AA přistála 24.3. 1941 v důsledku špatného počasí (silného větru) na poli asi 1 km jihozápadně od obce Velký Pěčín. Přistání vyšlo bez poškození stroje a zranění posádky. Následující den se posádka pokusila ze stejného místa znovu vzlétnout. Start proběhl dobře, avšak asi po půl kilometru dále nízko letící letoun zachytil o vrcholky stromů na okraji lesa a zřítilo se na zem. Druhé přistání dopadlo příznivě pro dvoučlenou posádku, která přežila bez zásadnější újmy, avšak letoun byl značně poškozen- uražený motor, zlomený trup a uražené křídlo, druhé poškozené, podvozek apod. O jeho rozebrání a převoz na nádraží k opravě se postaralo právě zmíněné vyprošťovací komando. 

 Nám dodnes z tého události zůstala řada pěkných snímků.

Za doplnění a opravu děkuji Pavlu Krejčímu z www.letecka-badatelna.cz! 

 

Situace po dojezdu vyprošťovací skupiny. Vrak letounu byl střežen protektorátním četnictvem (první zleva)

 

Místo přistání zepředu, v pozadí rozvodněná Moravská Dyje.

 

Detail na uražené levé křídlo, uvnitř jde vidět palivová nádrž.

 

Zlomený trup z pravé strany.

Totéž z levé strany, konec trupu je již odtažen k odvozu. V pozadí přihlížející dav místních obyvatel.

To, co zbylo z levého křídla spolu s bednou na nějaké zařízení, které bylo buď na palubě letounu, nebo je bedna připravena k uložení demontovaného zařízení a jeho uložení pro bezpečnější přepravu.

Probíhající demontáž celků pro snadnější odvoz.

Odstrojený trup spolu s demontovaným motorem na transportním podvozku po československé armádě.

Poškozený motor s vrtulí, ta, v důsledku kontaktu se zemí, přišla o všechny listy a zůstal jen její náboj.

 

Odvoz vraku pomocí tahače Hanomag SS100.

 

Zbytky letounu byly následně přeloženy na vlak a odvezeny k likvidaci, nebo k opravě.

 

 

Zdroje Internet: 

- http://www.leteckabadatelna.cz

- https://www.luftwaffe-research-group.com

- ebay.de

- https://www.luftwaffedata.co.uk/index.php/Luftnachrichtenschule_4 

- vrtulnik.cz

 

 Zdroje knihy: 

- Die Flugzeugfuhrer-Ausbilding der Deutschen Luftwaffe 1935-1945 - Band I" by Carlsen & Meyer [VDM, 1998]