Bergungskomando Deutsch Brod III. - Arado Ar-66, NI+AZ, Přibyslav, 6.9.1940, LNS 4

Další ze zdokumentovaných "pracovních" akcí Bergungskomanda z Německého brodu byl odvoz cvičného dvouplošníku Arado Ar-66, s označením NI+AZ. Letoun pravděpodobně v důsledku poruchy nouzově přistál 6. září 1940 u Přibyslavi, pár kilometrů od domnovské základny. Stroj patřil LNS- Luftnachrichten schule 4, dislokované v Německém brodu. Letoun čekala demontáž na zemi a přeprava zpět po zemi. 

Letadlo bylo před demontáži dotlačené co nejblíže silnici. V tuto chvíli má stroj odmontovanou výškovku a následovat bude demontáž křídel a naložení na valník.

 

Rozpojení táhel řízení (otevřené krytky na spodku křídel) před demontáží křídel.

Bergungskomando Deutsch Brod I. - Úvod

 Johann Müller za války sloužil u Luftwaffe na letišti Německý brod (dnešní Havlíčkův brod). Mimo jiné byl přiřazen k tzv. Bergungskomandu (vyprošťovací komando). Tyto jednotky, které měla k dispozici každá větší letecká základna (Fliegerhorst) měla za úkol vyzvedávat v terénu havarovaná  letadla patřící k jednotce z příslušné základny, a dopravovat je zpět na letiště. Odtud putovala k likvidaci, nebo k opravě, pokud se jednalo o méně závažné poškození. Lehké opravy se prováděli přímo na letišti. Vyprošťovací komanda vyjížděla také k událostem, kdy letoun musel  v terénu nouzově přistát a potřeboval opravu na místě, aniž by byl potřeba odvoz.  

Díky Johannu Müllerovi se zachovala bohatá obrazová dokumentace z řady havárií na našem území v nebývalé kvalitě. Snímky tohoto člověka byli již dvakrát nabízeny na aukčním portále ebay.de a nyní se již nachází roztroušené mezi sběrateli po celém světě. Toto je velká škoda, protože tvořily ucelenou serii a na stránkách tohoto blogu bych rád ukázal celou serii alespoň ve formě náhledů z ebay.de.

Uffz. Johann Müller na dvou snímcích z období jeho služby v protektorát (Zdroj: ebay.de)

 

 

 

 

 

Při své práci vyjížděla jednotka do terénu náležitě vybavena, mimo jiné např. kořistním tahačem Škoda 6STP6 -LD LAD (letecké automobilní dílny)

 

(Zdroj: ebay.de)

Dále nesměl chybět valník pro odvoz větších demontovaných celků, jako např. demontovaných křídel, motorů a trupů. Letoun se obvykle na místě přistání demontoval na tyto celky, aby byla snažší manipulace s letounem při odvozu.

 

Přívěs pro převoz křídel pochází také původně z výzbroje Československé armády, zde s naloženým demontovaným křídlem z letounu FW-58 (Zdroj: ebay.de)

 

 

 

 

Typická sestava po demontáži - tahač Hanomag SS100 + návěs s demontovanými křídly letounu Klemm Kl-35B a na konci ve vleku trup letounu jedoucí "po vlastní ose"

(Zdroj: ebay.de)

 

Dornier Do-17E na letišti Vysoké Mýto v roce 1945?

 V nabídce několika aukcí na www.aukro.cz se před časem objevila dvojice snímků zachycující kuriózní situaci, ke kterým v historii letectví občas dochází.

Na nabízených snímcích je zachycena jedna nedatovaná nehoda na letišti Vysoké Mýto. Je na nich zachycený původně německý kluzák DFS SG-38 Schulgleiter (V Československém letectvu označovaný ŠK-38) zničený po nárazu do odstaveného bombardéru Dornier Do-17E. Jak se mohlo stát, že k této nehodě došlo několik měsíců po skončení II. světové války a účastníkem byl německý bombardér vyřazený z aktivní služby již na počátku války?

(Zdroj: www.aukro.cz)

Důvod je jednoduchý, tyto dva Dorniery Do-17E na snímku patřily totiž Schleppgruppe 1, v té době přejmenované po svém veliteli na Transportgruppe Herzog (velitel Hptm. Kurt Herzog), jednotce, která měla na samý závěr války za úkol zásobovat polskou pevnost Vratislav (něm. Breslau), toho času obklíčenou Rudou armádou. Tato jednotka používala letiště Vysoké Mýto od 13. dubna 1944 pro noční zásobování Vratislavi kluzáky DFS-230 a Go-242, které vlekala nad místo určení směsicí starších bombardérů Do-17, He-111, Ju-87 apod. Po skončení války jednotka své stroje částečně zničila na letištích Vysoké Mýto a Hradec Králové a ustoupila na západ. 

Fotografie havárie z druhé strany, vpravo jde vidět část vedle stojícího Junkersu Ju-88 nebo 188. (Zdroj: www.aukro.cz)

Na letišti Vysoké Mýto zůstalo odstaveno několik nefunkčních strojů této jednotky, které lze pěkně vidět na leteckých snímcích z roku 1946. Na tomto snímku jde vidět kromě zničených letounů také řadu letounů, které vypadají, že jsou vcelku. Jde mezi nimi rozeznat minimálně 10 Dornierů Do-17. Právě v těchto místech došlo k nehodě:

Letecký snímek z roku 1946 zachycuje část plochy letiště Vysoké Mýto s odstavenými německými bombardéry Ju-88, He-111, Ju-87 a Do-17, vlevo nahoře je také rozeznatelný FW-190 patřící SG10, které operovala z téhož letiště na konci války. Zcela vlevo nahoře je vidět hangár pana továrníka Sodomky. (Zdroj: LMS MO ČR)

 

Tatáž fotka s popiskami, zelený puntík označuje místo havárie ze snímků výše.

Právě do jednoho z těchto odstavených strojů narazil kluzák SG-38, který začal používat aeroklub Vysoké Mýto na zdejším letišti. Kluzák je bez jakéhokoliv označení. Do série patří ještě jeden snímek členů aeroklubu u původně německého navijáku, pomocí kterého se kluzáky dostávaly do vzduchu bez pomoci motorového letadla. V pozadí lze vidět hangár postavený v roce 1938, který nechal postavit továrník a podnikatel Josef Sodomka a stojí na letišti dodnes.

 

(Zdroj: www.aukro.cz)

Záhada Emauzského rybníka poodkryta (letecká bitva 17.12.1944)

Po 81 letech od osudné letecké bitvy ze dne 17.12.1944 zůstává stále několik otázek ohledně této události nezodpovězených. Jedním z nich byla havárie stíhacího letounu do Emauzského rybníka u Oder.

 Letoun se podle pamětníků zabořil 17. 12. 1944 do podmáčených luk, které zde byly před založením rybníků. Německou armádou byly pravděpodobně sesbírány části, co zůstaly na povrchu, zbytek letounu byl ponechán v zemi. Rybníky zde byly založeny později a znemožnily odkrytí a identifikaci stroje v minulosti. Letoun byl lokalizován pracovníky muzea Suchdol nad Odrou již 1.1.2011, kdy byl rybník vypuštěný. Nicméně byly vyzdviženy jen drobné části stroje na povrchu. Např. kyslíkové lahve, které byly původně umístěné v křídle letounu. Na podrobný průzkum si členové spolku muzea Suchdol nad Odrou a ostatní nadšenci dlouho počkat. 

 Tato chvíle nastala letos, 18. 2. 2025. Díky tomu, že rybník byl vypuštěn a mráz v únoru umožnil pohyb bagru po dně rybníka bez rizika zapadnutí v bahně. Již brzy po zahájení výkopu byl potvrzen typ letounu - Messerschmitt Bf-109G-14/AS - podle nalezených fragmentů motoru Daimler Benz DB-605ASM , leteckého kanónu Mauser MG-151 ráže 20 mm a dvou kulometů Rheinmettal-Borsig MG-131 ráže 13mm. Letoun byl po nárazu do kamenitého podloží rozdrcen a třeba samotný motor se rozpadl na 5 částí, kanón 20 mm byl zlomený na dvě části a kulomety 13mm ohnuté do pravého úhlu a zlomené. 

Co zbyde z letounu po nárazu do země v plné rychlosti po 80 letech. (Zdroj: Muzeum Suchdol nad Odrou )

 

 

 

Což bylo ale pro pokračování historického výzkumu zásadní - ve vraku nebyly nalezeny ostatky pilota, ani zbytky padáku, což znamená, že pilot opustil letoun na padáku ještě před dopadem letounu. Tímto se pravděpodobně vylučuje možnost, že by se jednalo o letoun Bf-109G-10 Hptm. Josefa Puchingera, příslušníka Stab IV./JG 300, který je doposud stále nezvěstný se svým strojem výrobního čísla 780394, označeném "modrá 3" v oblasti bojů 17. 12. 1944. 

 

Hptm. Josef Puchinger, zde na snímku z dob působení u JG2. Poslední nezvěstný z boje 17. 12. 1944. (Zdroj: https://falkeeins.blogspot.com)

 

 Podle posledních zjištění se při čištění zbytků stroje objevily zbytky bíle lemovaného čísla zelené barvy, což nasvědčuje faktu, že se jedná o některý ztracený letoun 11. staffel III./JG 300.

 

 

Je pravděpodobné, že si všichni zájemci o tématiku již brzy budou moci prohlédnout očištěné zbytky stroje v nádherné expozici Muzea Suchdol nad Odrou.

 

 

Fotografie dostupné na stránkách Muzea Suchdol nad Odrou: Stránky leteckého muzea Suchdol nad Odrou:

 

Fotografie ze zaměření místa dopadu

 

Fotografie z výkopu 18. 2. 2025 

 

Fotografie z čištění trosek

Nové snímky z března 1939 letiště Neredin

 Na internetovém aukčním gigantu ebay se objevily dva nové snímky,  které pocházejí  od německých vojáků z března 1939, kdy byla veškerá letecká technika na ploše před hangáry a čekala na svůj další osud. Spousta německých vojáků využila této situace a pořídila si snímky u letadel, díky čemuž se tento krátký úsek historie poměrně dobře fotograficky zdokumentovaný.

První že snímků zachycuje bombardér Aero MB-200 stojícího mezi hangáry Waagner u silnice na Topolany. Tento stroj je zachycen na bezmála 10 známých snímcích ze všech stran. Letouny byly vyřazeny a v Olomouci určeny k likvidaci jako zastaralé. 

Zdroj: ebay.de

 

Další snímek je horší,  co se týče kvality,  nicméně je o to více zajímavý. V řadě  Avií B-534  je vidět dvojice stíhacích Avií B-122, v té době v barvách cvičné letky 2. Leteckého pluku. První stroj je evidentně v barvě hliníku s označením 11F a druhý v barvě khaki s označením 10F. Stroj B-534 s označením 12G patří 36. letce LP2.

Zdroj: ebay.de

 

Olomouc za 2.světové války III. část

 V dnešním přízpěvku přikládám dva snímky ze známých míst v Olomouci v poměrně pěkné kvalitě. Pochází z aukčního serveru ebay.de. Je vidět, že místa ze snímků pocházejících z centra města se příliš nezměnila na rozdíl od širšího okolí.

Ti vojáci procházející se v místech dnešní Arionovy kašny na Horním náměstí. Okolí radnice je vyzdobeno v tu dobu obvyklou vlajkoslávou oslavující nové pány města.

Křižovatka Ztracené a Denisovy ulice s dopravu řídícím policistou. Dům s přijmením Neumann se dochoval téměř nezměněn dodnes, stejně jako vedlejší dům č.p. 15 s obchůdkem Aloise Smékala.

Stejné místo v dnešní podobě z aplikace maps.google.com

letiště Přerov za války od Herberta Hampeho

Původních válečných fotografií z přerovského letiště je jako šafránu. Letiště sloužilo jako pracovní plocha FFS A/B 24 z Olomouce v období let 1939-1943 a posléze bylo nepravidelně využíváno bojovými jednotkami ke konci války. Díky nedávné nabídce na aukčním serveru ebay.de od pana Mathias Beth z Bönningstedtu v Německu si pár snímků z Přerova i s pěknými popiskami můžeme prohlédnout.

Fotografie pořídil voják Luftwaffe jménem Herbert Hampe, který sloužil u FFS A/B 24 od 2. února 1942 do 1.června 1943.

Letiště Přerov - Henčlov se nacházelo za války na stejném místě jako se nachází i dnes, ale rozměrově bylo menší. Dva hangáry, postavené v srpnu 1938, a za nimi několik dřevěných obytných budov.

Gefreiter Herbert Hampe na fotce vpravo a uprostřed před budovou letištních hasičů. Vpravo spolužák  a  kamarád fotografa Franz Engelke, který zahynul při pádu Ju-88 při letu v mlze.

 

H.H. vlevo před vraty hangáru a vpravo s kamarády na ubikaci.

Snímky vlevo zachycují příjezdovou cestu k letišti od Henčlova, další v detailech níže.

Varovná tabule u silnice od Henčlova k letišti je určená případným zvědavcům z řad veřejnosti, neplatila pro žáky letecké školy.

Protektorátní jednotka ničitelů - sarkastický název, který vymyslel autor fotografie odkazuje na oficiální označení těžkých dvoumístných bojových stíhacích letadel luftwaffe (Zerstörer-ničitel, typicky např. Messerschmitt Bf-110) zde humorně přirovnávané k plátnem potaženým cvičným dvouplošníkům školy. Na fotce jsou vidět 4 dvoumístné Heinkely He-72 "Kadett" a nakonec vlevo jeden Bücker Bü-131 "Jungmann". Druhý letoun zprava s označením KY+NZ létal autor při výcviku. Letouny mají viditelný znak FFS A/B 24 a bez zajímavostí není ani sníh na letišti vzhledem k datu pořízení.

Skupina letců v pracovním úboru, kteří se učili létat pod Fw. Garnem, instruktorem skupiny.

 

Instruktor létání skupiny Feldwebel Garn aneb "Pan gumová palička" u startovacího vozíku, vlevo pak žáci Fw. Nessler, Flg. Hupffeld a Gefr. Kurt Alscher, který zahynul 26.12.1942 při havárii Arada Ar-66 při cvičném letu u Přerova.

Poslední instrukce před startem He-72 PT+?W dává stojící Fw. Garn dalšímu instruktorovi Uffz. Kerberovi na zadním sedadle Heinkelu, žák sedí na předním sedadle.

 

Uffz. von Grüner na zadní sedačce He-72 v rozhovoru se zapisovačem letů Flg. Prüterem před startem k cvičnému letu.

Záběr ze skupinového letu nad Přerovem, v He-72 v záběru letí dvojice K.H. Frevel - H. Hampe. Snímek byl pořízen na Vánoce 1942.

 

Připraveni ke startu s He-72 ??+HY v zadním kokpitu Uffz. Machinek a v předním H. Hampe, krásně je vidět znak FFS A/B 24 - stylizovaný orel v červeném kruhu a trupu stroje.

 

Před hangárem v Přerově, stroje připraveny, padáky nasazeny- jde se létat.

 

Odpočinek v hangáru během polední přestávky.

"Úklid" Heinkelu He-72 "Kadett"po skončení létání, v pozadí Arado Ar-66.

 

Bücker Bü-131 přistává a Bücker Bü-181 "Bestmann"  čerpá palivo na ploše letiště.

 

"Nešťastná mašina" Ar-66 DK+NC v hangáru. Proč nešťastná se doposud nepodařilo zjistit, možná se jedná o letoun, který později havaroval.

 

 

Moderní dvoumístný dolnoplošník Arado Ar-96 CF+?? se znakem školy na ploše letiště.

Změť plátna a trubek bývala kdysi dvoumístný Klemm Kl-35. Pravděpodobně se jedná o stroj GD+AZ, který se zřítil 7.12.1942 v obci Zářičí u Přerova a v jehož troskách zahynuli oba členové posádky.

Revi 141 - jak to bylo s Gothami Go-244 v Olomouci

  V březnu2024 vyšlo nové číslo oblíbeného historicko-modelářského časopisu REVI. V něm vyšel zajímavý článek od pana RNDr. Ondreje Repky pojednávající o vývoji a nasazení motorizovaného nákladního kluzáku Gotha Go-244. Neslavný konec vývoje tohoto stroje je spjat s Olomoucí, protože zde docházelo k demontáži těchto strojů.

(Náhled: revi.cz)

Kromě řady unikátních snímků, mimo jiné i z Olomouce-Holice článek zahrnuje i mé dva bokorysy.

(Náhled: revi.cz)

Olomouc za 2.světové války II. část

 Dalších několik snímků přibližuje známá místa v Olomouci za okupace. 

Vycházka do Smetanových sadů byla oblíbenou i pro příslušníky německé branné moci.

Stejně tak posezení na lavičce s Dómem v pozadí. Lavička se nacházela někde v místech, kde je dnes S-Klub.

Pohled z opačné strany pod Dómem z dnešní Dlouhé ulice na Lazcích.

Sledování fotbalového utkání na Anderově stadionu.

Olomouc za 2. světové války I.část

 Několik náhledů snímků z aukční síně ebay.de nám dává možnost nahlédnout do známých míst v Olomouci za okupace 1939-45.

Policista řídící dopravu na křižovatce dnešního Náměstí hrdinů (v té době Josef Engel Strasse), v pozadí Husův sbor  a dnešní budova SPEA.

Adolf Hitler Platz, dnes naštěstí Horní náměstí, se sousoším nejsvětější trojice.

Vlajkosláva na Horním náměstí v barvách 3. říše.

Dva záběry na Slovanský dům z plochy vedle něj, kde dnes stojí zimní stadion. Vlevo v pozadí jde vidět věž Husova sboru a vpravo roh obchodního domu ASO.

Kostel Sv. Gorazda na Gorazdově náměstí u Moravy.