V Olomouci- Neředíně byl odhalen památník padlým letcům

16. 12. 2011, v předvečer 67 výročí, byl na olomouckém hřbitově v Neředíně slavnostně odhalen památník americkým letcům, kteří zde zahynuli při pádu amerického bombardéru Consolidated B-24J Liberator výrobního čísla 42-52025, pojmenovaného posádkou "Arsenic and Lace". Za účasti řady významných osobností a obyvatel města, kteří statečně vzdorovali ledovému větru, bylo odhaleno dílo uměleckého kováře Milana Poliána z Olomouce. Železná plastika znázorňující plameny a vrtuli letounu, doplněná o desku z červené žuly, kde jsou uvedena jména členů posádky výše zmiňovaného letounu. Pomník byl vysvěcen arcibiskupem olomouckým Mons. Janem Graubnerem. Čest padlým letcům vzdalo také letectvo AČR průletem dvojice letounů JAS-39 Gripen. Mezi čestnými hosty byl také zástupce amerického velvyslanectví a amerického letectva - major John D. Williams.

Přestože předpověď počasí ceremoniálu odhalení zdánlivě nepřála, stalo se, že se několikrát objevilo i slunce a nebýt silného větru, dalo by se říct, že bylo ideální. Tímto aktem byl splněn slib primátora města, že se padlí letci dočkají důstojné památky a musím říct, že se toho město chopilo důstojně a výsledek je perfektní.

Pokud by někdo chtěl navštívit tento památník, jistě mu budou užitečné následující informace:

Pomník se nachází na území Ústředního hřbitova v Olomouci- Neředíně, Třída Míru, poblíž hlavní kaple.
GPS souřadnice: 49°35'51.064"N, 17°13'11.761"E

Pro milovníky geocachingu je již také připravena nová keška v sérii "letecké bitvy 1944".

Celý příběh bombardéru si můžete přečíst zde

foto: sbírka autora

Oheň na hřbitově- příběh amerického bombardéru v Olomouci

 English version available

HERE

 

 Letecká bitva 17. prosince 1944

V neděli, 17. prosince 1944 se nad Moravou strhla zatím největší letecká bitva 2. světové války. Na tento den naplánovalo velení americké 15. letecké armády sídlící v Italském Bari nálet na rafinerie a další důležité vojenské cíle ve střední Evropě. Mezi tyto cíle byly ten den vybrány také tři rafinerie na výrobu syntetického benzínu v jižním Polsku. Jednalo se o závody Blechhammer – Jih, Blechhammer- sever (dnes Blachownia Slazska) a Odertal (dnes Zdzieszowice). Tyto tři rafinerie patřily k nejvýznamnějším výrobcům paliv pro německou armádu a letectvo v této oblasti a patřily také mezi nejvýznamnější cíle amerického armádního letectva operujícího ze základen ve střední Itálii v okolí města Foggia. K náletu na tyto cíle odstartovalo 527 těžkých čtyřmotorových bombardérů Consolidated B-24 Liberator a Boeing B-17G Flying Fortress, doprovázených 93 dvoumotorovými stíhačkami Lockheed P-38 Lighting a 207 jednomotorovými North-American P-51 Mustang. Svaz v několika vlnách mířil severně, přes města Split, Bukovec, Joka a Mohelnice ke svému cíli.

Přestože američtí plánovači nepředpokládali těžký odpor německého stíhacího letectva – Luftwaffe, která předchozí dny utrpěla těžké ztráty, opak byl pravdou.

Kolem desáté hodiny byl vyhlášen poplach na německých letištích v okolí Berlína. Zde měla své základny stíhací eskadra Jagdgeschwader 300 „Wilde Sau“. Z letišť Jüterborg, Löbnitz, Reinsdorf a Borkheide vzápětí startuje asi stovka stíhacích Focke-Wulf FW-190A a Messerschmittů Bf-109G. Těžce opancéřované a 30 mm kanóny vyzbrojené FW-190A vede zkušený stíhač Lt. Klaus Brettschneider. Stíhači se formují do jedné skupiny a míří na východ, zkřížit cestu americkému svazu. Nápor jejich útoku naplno pocítí hlavně 49. Bombardovací křídlo mířící na rafinerii Odertal. Svaz vede 484. Bombardovací skupina, následovaná 451. a 461. na konci. Němečtí stíhači na poslední chvíli otočí na jih, míjí první vlnu bombardérů B-24 a následná zatáčka o 190 stupňů je zavede přímo za konec 461. Bombardovací skupiny.

Střelci bombardérů spatří německé stíhačky okolo 11:50. Ty okamžitě rozvinou formaci a tvrdě zaútočí. První útok byl veden zezadu v oblasti jiho- západně od Přerova a přesné palbě FW-190 podléhá hned několik bombardérů B-24 Liberator. Na území Moravy ten den havaruje osm amerických bombardérů B-24 Liberator, většina z nich se zřítí již při první zteči. Jejich trosky dopadají u obcí Troubky, Rokytnice nad Bečvou, Kokory, Palačov, Kozlov, Libina, Václavov a v Olomouci Neředíně. Při opakovaných útocích německých stíhačů do příletu amerického stíhacího doprovodu je celkem sestřeleno 28 amerických letounů, z toho 22 bombardérů a 6 stíhaček. 2 americké stíhačky P-38 Lighting dopadly na naše území u Kralic (okr. Prostějov) a Vinar (okr. Přerov).

Německé ztráty z této bitvy však také nejsou zanedbatelné. Jen na našem území havarovalo 29 německých stíhaček a zahynulo 19 pilotů. 4 z nich jsou pohřbeni na Olomouckém hřbitově v Neředíně. V amerických bombardérech, které havarovaly na Moravě, zahynulo 45 letců. Zbytek se dostal do zajetí, kromě jednoho. Bočního střelce Sgt. Fredericka Hughese, který vyskočil na padáku ze svého letounu B-24J 42-51319, který posléze havaroval u Kokor, ukrývali čeští vlastenci v Brodku u Přerova až do konce války.

B-24J Liberator „Arsenic and Lace“

‹ Detail kresby a jména letounu na trupu

‹ Posádka G. R. Smitha před svým letounem na základně Torretto, po návratu z mise, která byla po startu odvolána

Letoun Consolidated B-24J-15-FO výrobního čísla 42-52025 pojmenovaný posádkou „Arsenic and Lace“ vyrobený v závodech firmy Ford ve Willow Run odstartoval se zbytkem 465. Squadrony/461. Bombardovací skupiny brzy ráno v 7:45 ze své základny Torretto. Jeho posádku ten den tvoří:

1.	Pilot	2nd Lt Gerald R. Smith	Michigan
2.	Co-pilot	2nd Lt Vrooman L. Francisco Jr.	Arkansas
3.	Navigátor	F/O Milton A. Klarsfeld	New York
4.	Bombometčík	2nd Lt Artur H. Carlson	Oregon
5.	Radiooperátor-horní střelec	Sgt Morris R. Goldman	Illinois
6.	Přední střelec	Cpl David D. Brewer	Arkansas
7.	Pravý boční střelec	Sgt Abraham P. Ambramson	New York
8.	Levý boční střelec	Sgt Edwin L. Howard	Ohio
9.	Spodní střelec	Sgt John R. Modrovsky	New York
10.	Zadní střelec	Sgt Clifton J. Stewart	Massachusetts

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 Seznam 11 misí, které absolvovala posádka G. R. Smitha do svého sestřelení:

20. 10. 1944	Miláno	Itálie
23. 10. 1944	Munich	Německo
1. 11. 1944	Vídeň	Rakousko
6. 11. 1944	Vídeň	Rakousko
11. 11. 1944	Linec	Rakousko
12. 11. 1944	Vídeň	Rakousko
19. 11. 1944	Vídeň	Rakousko
2. 12. 1944	Blechhammer	Polsko
11. 12. 1944	Vídeň	Rakousko
15. 12. 1944	Linec	Rakousko
17. 12. 1944	Odertal	Polsko

Bombardéry 461. bomb. skupiny startují ze své základny Torretto v 7:45. Let probíhá zdánlivě bez problémů. Stovky bombardérů letí ve výšce asi osmi kilometrů. Střelci napjatě pozorují oblohu.

Luftwaffe útočí

V 11:45 hlásí střelec horní střelecké věže Morris Goldman německé stíhače FW-190 na šesti hodinách. Bombardér je však již při prvním útoku zasažen dávkou 20- ti a 30- ti mm granátů z kanónů FW-190. Palba okamžitě vyřazuje motor č. 3, zasažen je rozvod kyslíku a palivová soustava. Oba boční střelci jsou smrtelně zasaženi a mrtví padají na podlahu. Velitel Gerald Smith, poté co zjistil, že letoun hoří a motory nefungují salvou odhazuje bomby, vypíná zapalování motorů a zapíná autopilota. Mezitím opouští letoun zadní střelec Clifton Stewart oknem bočního střeliště, za ním vyskakuje spodní střelec John Modrovsky, který ještě kontroluje mrtvé boční střelce. Bombometčík Artur Carlson pomáhá ven z poškozené věže hornímu střelci Goldmannovy, avšak oba později omdlévají z důvodu nedostatku kyslíku cestou do pumovnice, letoun je stále ve výšce cca 8000 metrů. Oba piloti, poté co se jim nedostává zprávy od zbytku posádky, opouští svá stanoviště a vyskakují zkrz hořící pumovnici ven.

Poslední z posádky na palubě – navigátor Klarsfeld a přední střelec Brewer bojují o život v přídi letounu. Milton Klarsfeld pomáhá z přední věže Davidu Brewerovi, oba si připínají padáky a chystají se k seskoku, zjišťují, že dveře pro přední kolo nejdou otevřít, přesouvají se směrem k pumovnici. Zde však je průchod zablokovaný těly bombometčíka a horního střelce. Poté však bombardér exploduje a vymrští navigátora ven z hořícího stroje. Ten se však později probere, otvírá padák a přistává poblíž hořícího stroje.

Zánik bombardéru sledoval více vpředu letící Capt. Robert L. Chalmers, pilot jediného letounu od 765. squadrony, který se vrátil zpět na základnu, který letěl v bombardéru B-24J 44-41020 pojmenovaný "Judy R":

"Asi v 11:45 byla naše formace napadena asi 50 nepřátelskými stíhači v oblasti Mohelnice, Německo. Po prvním útoku jsem viděl letoun poručíka Smitha, jak je zasažen stíhačkami. motor č. 3 byl v plamenech, ale letoun byl stále pod kontrolou. Viděl jsem vyskočit několik členů posádky, zdálo se, že otálejí s otevřením padáku, protože jsem neviděl žádný padák, že by se otevřel okamžitě. Naše výška byla v té chvíli asi 26 500 stop. Bombardér poručíka Smitha pokračoval doprava pod náš letoun. Můj druhý pilot viděl, že pokračoval doprava a dolů. Jedno křídlo se zlomilo a letoun vybouchl. Po srovnání toho, co jsem viděl, se zbytkem mé posádky můžeme tvrdit, že jsme viděli aspoň 10 padáků."

Trosky bombardéru dopadají na čtvrť Neředín. Centrální část trupu dopadá na hřbitov, kde shoří. Je poškozeno 25 hrobů.

Pamětník, pan Jaroslav Tichý z Neředína v rozhovoru pro MF Dnes dne 7. května 1999 popsal celou událost takto:

"Mraky byly tehdy v neděli sedmnáctého prosince hodně nízko. Všichni, celá rodina, jsme byli v krytu ve sklepě. Najednou jsme v nevelké vzdálenosti slyšeli tlumený výbuch a po krátké době bylo všude cítit benzin. Když jsme se vyběhli podívat do oken z prvního patra, viděli jsme asi tři sta metrů od nás u hlavní kaple Neředínského hřbitova požár. Utíkali jsme se tam podívat a v jižní aleji u hlavní kaple hořel letoun. Byl to asi pětimetrový trup, vše ostatní, křídla, kabina byly pryč. Můj otec sem doběhl mezi prvními a podle něj a dalších svědků ten letec (zřejmě navigátor Milton Klarsfeld nebo druhý pilot Vrooman Francisco) klidně vystoupil ven, zapálil si cigaretu a odhodil zapalovač. Stál tu a čekal, věděl, že nemá šanci, ani se o nic nepokoušel. Pak tam s vyplazeným jazykem doběhl místní starousedlík jménem Peschl, který ho zajal a pozdeji předal vojákům- Wermachtu. Motory byly rozsypány v Neředíně kolem Peschlovy hospody."

‹ Bývalá Peschlova hospoda, nyní resturace U Rybníčku

"Celý Neředín byl tehdy zasypán spoustou drobných úlomků plechů se součástí letadel. V zahradě u hospody spadly dva motory, na parkovišti před krematoriem byla zaříznutá třílistá vrtule ve vysoustružené jámě asi metr hluboko. ležel tam i motor,"

‹ Prostor před neředínským hřbitovem, na parkovišti vlevo dopadla výše zmiňovaná vrtule

4 mrtví členové posádky dopadli na jedno místo poblíž sebe na místě zvaném "U křížku"

"Pohled na asi čtyři členy posádky, kteří vypadli z letadla bez otevření padáků a mrtvý leželi na velmi malé ploše v okolí kříže u dnešní Okružní ulice asi ve stometrovém okruhu, byl hrozný."

David D. Brewer dopadl i se svou střeleckou věží na střechu hospody "U Hewanických" kde prorazila střechu a on zůstal viset nad výčepem.

‹ Místo, kde stávala hospoda U Hewanických, na jejíž střechu dopadlo tělo Davida Brewera. Dnes restaurace U Rytíře

14 bomb odhozených ve spěchu z letounu dopadá a vybuchuje u Topolan. Záznam o této události najdeme v kronice obce Topolany:

"Bylo to v neděli dne 17. prosince 1944, byla mlha, takže nebylo nic viděti. Byl jsem tenkrát v kanceláři obecního úřadu. Bylo nás tam více. Sirény v továrnách houkaly poplach a rádio hlásilo, že silné letecké svazy letí směrem na sever. Asi krátce před před dvanáctou hodinou v poledne slyšeli jsme zadunění a přes okna viděli, jak černý sloup dýmu se vyvalil směrem nad Krejcarovým gruntem. Všichni jsme hleděli do oken a říkali, že asi bombardují továrnu v Lutíně, ale vzápětí nový výbuch a kámen o velikosti dětské hlavy přiletěl až před okna obecní kanceláře. To již nasvědčovalo, že bomby padaly blíže. Šli jsme se podívat na náves a viděli jsme, že lidé vycházeli z domů vylekáni a ustrašeni. Dále bylo viděti, že na dolní straně u Sklenářů, Spurných, Kotků a Vilímců jsou vytlučeny okna- tlakem vzduchu. Při příchodu na zvonici viděli jsme na cestě hlínu a kamení, které sem spadlo při výbuchu. Za humny v zahradách Zemědělské společnosti p. Šindlera a Ing. Miroslava Vilímce byly trychtýře po výbuchu velikých bomb. Jámy byly 3-4 metry a horní průměr 8-10 metrů. Nejvíce byly poškozeny krytiny na střechách, u Neumannů nebylo ani jedno okno celé, skla všechna vybita. hned potom bylo tam úžasné množství lidí se zvědavostí, z blízka i ze vzdálenějších obcí. Bomba, která dopadla na Vilímcovu zahradu, poškodila stodolu jeho i stodolu p. Zelinky č. 2, tak, že boční zeď byla posunuta o 1/2 metru. P. Šindler měl poškozen a rozmetán plot a několik stromů. Velké štěstí bylo, že bomby spadly těsně za humna a do zahrad."

Letci na padácích přistávají na různých místech v okolí Olomouce. Sgt Clifton Stewart je zajat u Brodku u Přerova okamžitě po přistání, Milton Klarsfeld v Olomouci, kousek od místa dopadu svého stroje. Pilot Gerald R. Smith dopadl u obce Tážaly a zajat byl v obci Charváty, kam jej dovedli místní obyvatelé. Spodní střelec John Modrovsky dopadl neznámo kde a dokázal unikat až do příštího dne, kdy byl zajat o Přerova. Johnovy rodiče pocházeli z obce Drahovce u Piešťan. Velitel Smith má vykloubenou ruku, kterou mu ošetří německý lékař v Olomouci. Zde se také setkává se zbytkem své posádky.

Všichni jsou posláni do zajateckého tábora pro spojenecké letce, kde zůstanou až do konce války. Těla mrtvých členů posádky jsou uloženy do márnice pohřební služby Concordia a poté jsou, společně se sedmi členy posádky z bombardéru B-17G, kteří zahynuli o den později u Bystrovan, 31. 12. 1944 pohřbeni na vojenském hřbitově v Olomouci- Černovíře.

Havárie Boeingu B-17G 18. 12. 1944 u Bystrovan

O den později, v pondělí 18. 12. 1944, vyslala 15. Letecká armáda znovu své bombardéry na stejné rafinerie jako v osudnou neděli. Německý odpor byl o poznání slabší, přesto se však podařilo německým stíhačům sestřelit nad Olomoucí další čtyřmotorový bombardér Boeing B-17G výrobního čísla 42-32097, pojmenovaného „Slipstream“ od 347. Squadrony/99. Bombardovací skupiny. Letoun po těžkém zásahu cestou od cíle opustili 3 členové posádky. Zbývajících sedm zahynulo po následné explozi stroje ve vzduchu. Trosky letounu dopadly mezi čtvrtí Bělidla a obcí Bystrovany na oba břehy řeky Bystřice. Havárii letounu přežili velitel letounu- Pilot 2nd Lt Sherwood P. Ruster, navigátor 2nd Lt Ward S. Randolph a mechanik-horní střelec T/Sgt Wilbur T. Massey. Těla mrtvých členů posádky byla uložena do společného hrobu s mrtvými z Neředína.

V původním hrobě byli pochováni tito letci:

B-24J 42-52025 „Arsenic and Lace“, 17. 12. 1944, Olomouc- Neředín
Bombometčík	2nd Lt Artur H. Carlson
Horní střelec	Sgt Morris R. Goldman
Přední střelec	Cpl David D. Brewer
Pravý boční střelec	Sgt Abraham P. Ambramson
Levý boční střelec	S/Sgt Edwin L. Howard
B-17G 42-32097 „Slipstream“, 18. 12. 1944, Bystrovany
Co-Pilot	2nd Lt Robert A. Brown
Bombometčík	Sgt. Vincent C. Manzella
Radiooperátor	S/Sgt Walter G. Person
Levý boční střelec	Sgt. Roland D. Bergmann
Pravý boční střelec	Sgt. Edward E. Davis
Spodní střelec	Sgt. Byron C. Anton
Zadní střelec	Sgt. Robert E. Lary

Pohřby a exhumace

Po válce jsou všichni mrtví v březnu 1946 převezeni a pohřbeni na hřbitov v Neředíně. Při této exhumaci 29. března 1946 jsou mrtvým odebrány 2 zlaté prsteny, které, při snaze o zjištění totožnosti mrtvým, odesílá národní výbor na americkou ambasádu do Prahy, ta potvrdí převzetí předmětů, ale totožnost letců již ne. Místo toho přichází 16. srpna 1946 oběžník z ministerstva národní obrany oznamující plánovanou exhumaci amerických letců. 9. září večer přijíždí do Olomouce americká komise o počtu asi 15 mužů. Ještě před tím správa hřbitovů provede odhalení rakví, aby mohla být 10. září v 8:00 provedeno oficiální vyzvednutí mrtvých a jejich odvoz na spojenecké vojenské hřbitovy, nebo na hřbitovy v USA. Pietní akce se zúčastnila řada zástupců města a armády, nechyběly proslovy a vojenská hudba. Při celé události nad hřbitovem opakovaně přeletěli formace letounů Avia C-2 (Arado Ar-96) z letiště Olomouc.

‹ Fotografie z exhumace 12 amerických letců v Olomouci- Neředíně 10. září 1946, účast obyvatel byla značná

‹ Nakládání rakví na nákladní vůz

Co bylo s přeživšími?

Po skončení války se zajatí členové posádky šťastně vrátili domů. Zadní střelec Clifton J. Stewart zemřel 10. 1. 1992. Velitel Gerald R. Smith v dubnu 1999 navštívil Českou republiku se svojí dcerou Claire a hledal místo svého přistání na padáku. Při pátrání mu vydatně pomáhal historik pan Michal Šišovský. Navštívil také Olomouc a místo dopadu v Neředíně,kde se setkal také s pamětníky z řad místních občanů. Zemřel 5. srpna 2003 v Garden Grove, Kalifornie.

Další z přeživších, John R. Modrovsky, navštívil vzpomínkovou akci v Troubkách společně s několika dalšími veterány 461. bombardovací skupiny v září 2000. Dodnes žije na Floridě.

Navigátor Milton A. Klarsfeld po válce založil firmu Audio- Video corporation a dodnes žije v Albany, New York, je mu 89.

Osud posledního z přeživších, co-pilota Vroomana Francisca Jr., také není znám.

Stará událost se znovu připomíná

Přestože se po exhumaci v roce 1946 na celou událost postupně zapomělo, letoun "Arsenic and Lace" se ještě jednou připoměl sám. V létě 1986 začaly na hřbitově v Neředíně stavební úpravy hrobky ve skupině XX, č. 42 a 43, situované v západní aleji. Od roku 1901,kdy byla zřízena, se vystřídala ve vlastnictví několika majitelů. V prosinci 1944 se stala jednou z hrobek, kterou poškodily trosky bombardéru B-24J 42-52025. V původní úpravě stála v hlavách hrobky pískovcová plastika ženy, kterou (zřejmě od západu) srazila součást havarujícího letounu. Plastika propadla kamennou deskou do hrobky. Poté byla jen provizorně opravena zlomky kamenů a zeminou.

V roce 1986 správa hřbitovů a krematoria přistoupila k exhumaci pohřbených a k opravě hrobky. Při této činnosti byla z nitra hrobky vyjmuta plastika, proveden úklid a odvodnění hrobky. Přitom se ukázalo, že jižní vyzdívka je probořena a uvnitř byla nalezena součást ovládání stavitelné vrtule bombardéru. Plastový štítek, připevněný na součástce prokázal, že se jedná o výrobek firmy Hamilton Standard Propellers, která dodávala vrtule pro americký letecký průmysl za 2. světové války a vyrábí je dodnes.

Nový památník

16. prosince 2011 byl na hřbitově v Neředíně postaven nový památník, který důstojně připomíná památku padlých letců, více zde

Jiří Černošek

ZDROJE:
- MACR 10680
- dopis od p. Karla Hewanického
- MF Dnes 7. 5. 1999
- Vzpomínky na neznámé letce, Jan Mahr, Miroslav, 2011
- Kronika obce Topolany
- www.461st.org
- The 461st Liberaider, Vol. 16 No.1, June 1999
- K havárii bombardovacího letounu "Liberator" u Olomouce- Neředína v roce 1944,Václav Burian, Vlastivědný - Věstník moravský XL, 1, 1988
- 17. 12. 1944- 17. 12. 2004 Troubky, Rokytnice, Kokory- Nezapomeneme! Jaroslav Shön, 2004
- Archiv autora

 

 

Fire in the cemetery- the story of US bomber at Olomouc

Air battle 17th December 1944

On Sunday, 17th December 1944, the largest air battle of World War II took place over Moravia. On this day, the command of the American 15th Air Force based in Bari, Italy, planned a raid on refineries and other important military targets in Central Europe. Among those targets selected that day were three synthetic gasoline refineries in southern Poland. These were the Blechhammer-South, Blechhammer-North (today Blachownia Slazska) and Odertal (today Zdzieszowice) plants. These three refineries were among the most important producers of fuel for the German army and air force in the area and were also among the most important targets for the US Army Air Forces operating from bases in central Italy around Foggia. To raid these targets, 527 heavy four-engine Consolidated B-24 Liberator and Boeing B-17G Flying Fortress bombers were launched, accompanied by 93 twin-engine Lockheed P-38 Lighting and 207 single-engine North-American P-51 Mustang fighters. The convoy headed north in several waves, through the towns of Split, Bukovec, Joka, and Mohelnice to its destination.

Although the american planners had not expected heavy resistance from the German fighter air force - the Luftwaffe, which had suffered heavy losses the previous days, the opposite was true.

Around ten o'clock the alarm was sounded at the German airfields around Berlin. Here the Jagdgeschwader 300 "Wilde Sau" fighter squadron was based. From the airfields of Jüterborg, Löbnitz, Reinsdorf and Borkheide, about a hundred Focke-Wulf FW-190A and Messerschmitt Bf-109G fighters took off. Heavily armoured and armed with 30 mm guns The FW-190A is led by experienced fighter pilot Lt. Klaus Brettschneider. The fighters form up in a single group and head east, to cross the path of the American formation. The onslaught of their attack will be felt most keenly by the 49th. Bomber wing heading for the Odertal refinery. The formation is led by the 484th. Bombardment Group, followed by the 451st and 461st at the end. The German fighters turn south at the last moment, passing the first wave of B-24 bombers, and a subsequent 180-degree turn takes them directly behind the end of the 461st Bombardment Group.

Bomber gunners will spot the German fighters around 11:50. They immediately develop a formation and attack hard. The first attack was conducted from the rear in the area south-west of Prerov, and several B-24 Liberator bombers are subjected to accurate FW-190 fire. Eight B-24 liberator bombers crash landed on Moravian territory that day, most of them crashing on their first run. Their wreckage falls near the villages of Troubky, Rokytnice nad Bečvou, Kokory, Palačov, Kozlov, Libina, Václavov and in Olomouc-Neředín. Repeated attacks by German fighters until the arrival of the American fighter escort, a total of 28 American aircraft are shot down, including 22 bombers and 6 fighters. 2 American P-38 Lighting fighters landed on our territory near Kralice (Prostějov district) and Vinary (Přerov district).

German casualties from this battle are not insignificant either. 29 German fighters crashed only on our territory and 19 pilots died. 4 of them are buried in the Olomouc cemetery in Neředín. In the American bombers that crashed in Moravia, 45 pilots died. The rest were captured, except for one. Sgt. Frederick Hughes, a side-gunner who parachuted from his B-24J 42-51319, which eventually crashed near Kokor, was hidden by Czech patriots in Brodek u Přerova until the end of the war.

B-24J Liberator „Arsenic and Lace“

‹ Detail of the drawing and name of the aircraft on the fuselage

‹ G.R. Smith's crew in front of their aircraft at Torretto Airbase, after returning from a mission that was called off after launch

The ship Consolidated B-24J-15-FO serial 42-52025 nicknamed „Arsenic and Lace“ build at Ford, Willow Run company took off together with the rest of 465th Squadron/461st BG at early morning 7:45 from Torretto airbase. The crew that day consisted of:

1.	Pilot	2nd Lt Gerald R. Smith	Michigan
2.	Co-pilot	2nd Lt Vrooman L. Francisco Jr.	Arkansas
3.	Navigator	F/O Milton A. Klarsfeld	New York
4.	Bombardier	2nd Lt Artur H. Carlson	Oregon
5.	Top Gunner	Sgt Morris R. Goldman	Illinois
6.	Front gunner	Cpl David D. Brewer	Arkansas
7.	Radioman and Right side gunner	Sgt Abraham P. Ambramson	New York
8.	Left side gunner	Sgt Edwin L. Howard	Ohio
9.	Ball turret gunner	Sgt John R. Modrovsky	New York
10.	Tail gunner	Sgt Clifton J. Stewart	Massachusetts

List of 11 missions completed by the crew of the G.R. Smith until was shot down:

20. 10. 1944	Milano	Italy
23. 10. 1944	Munich	Germany
1. 11. 1944	Vienna	Austria
6. 11. 1944	Vienna	Austria
11. 11. 1944	Linz	Austria
12. 11. 1944	Vienna	Austria
19. 11. 1944	Vienna	Austria
2. 12. 1944	Blechhammer	Polen
11. 12. 1944	Vienna	Austria
15. 12. 1944	Linz	Austria
17. 12. 1944	Odertal	Polen

461st Bomb Group take off from their Torretto base at 7:45. The flight is seemingly uneventful. Hundreds of bombers are flying at an altitude of about eight kilometers. The gunners are watching the sky anxiously.

The Luftwaffe attacks

At 11:45 am, Morris Goldman, the gunner of the upper gun turret, reports German FW-190 fighters at six o'clock. However, the bomber is already hit by a burst of 20- and 30-mm shells from the FW-190 guns during the first attack. The fire immediately knocks out the No. 3 engine, and the oxygen distribution and fuel system are hit. Both side gunners are fatally hit and fall to the floor dead. Commander Gerald Smith, after discovering that the aircraft is on fire and the engines are not working drops the bombs with a volley, switches off the engine ignition and switch on the autopilot. Meanwhile, tail gunner Clifton Stewart leaves the aircraft through the side gunnery window, followed by ball turret gunner John Modrovsky, who is checking both side gunners. Bombardier Arthur Carlson helps out from the damaged turret to the top gunner, Goldman, but both later pass out due to lack of oxygen on the way to the bomb bay. The aircraft is still at about 8,000 meters. Both pilots, after not getting word from the rest of the crew, abandon their stations and jump out through the burning bomb bay.

The last of the crew on board - navigator Klarsfeld and front gunner Brewer are fighting for their lives in the nose of the plane. Milton Klarsfeld assists David Brewer from the front turret, both strap on their parachutes and prepare to jump, find that the nose wheel door cannot be opened, move towards the bomb bay. Here, however, the passage is blocked by the bodies of the bombardier and the top gunner. But then the bomber explodes, throwing the navigator out of the burning machine. He later wakes up, opens his parachute and lands near the burning machine.

The demise of the bomber was watched by Capt. Robert L. Chalmers, the pilot of the only aircraft from the 765th Squadron to return to base, who was flying a B-24J 44-41020 bomber named "Judy R":

"At about 11:45 our formation was attacked by about 50 enemy fighters in the area of Mohelnice, Germany. After the first attack, I saw Lieutenant Smith's plane being hit by fighters. The No. 3 engine was on fire, but the plane was still under control. I saw several crew members jump out. They seemed to be hesitant to open their chutes because I didn't see any chutes open immediately. Our altitude at that point was about 26,500 feet. Lieutenant Smith's bomber continued to the right below our aircraft. My co-pilot saw that he continued to the right and down. One wing broke off and the plane blew up. Comparing what I saw with the rest of my crew, we can say we saw at least 10 parachutes."

The wreckage of a bomber falls on the Neredin district. The central part of the fuselage falls on the cemetery, where it burns. 25 graves are damaged.

A witness, Mr Jaroslav Tichý from Neředín, in an interview for MF Dnes newspaper on 7 May 1999 described the whole event as follows:

"The clouds were very low on Sunday, December 17th. All of us, the whole family, were in a shelter in the basement. Suddenly, not far away, we heard a muffled explosion and after a short time later, we could smell gasoline everywhere. When we ran to look in the windows from the first floor, we saw a fire about three hundred meters away from us next to the main chapel at the Neredin cemetery. We ran over there to look, and in the south a plane was on fire in the south avenue of the main chapel. It was about five metres long, the fuselage, everything else, the wings, the cabin were gone. My father was one of the first to get there, and according to him and other witnesses, the airman (probably navigator Milton Klarsfeld or co-pilot Vrooman Francisco) calmly got out, lit a cigarette and dropped his lighter. He stood there and waited, knowing he had no chance, he didn't even try anything. Then, with his tongue hanging out, a local old man named Peschl ran up and captured him and later handed him over to the Wehrmacht soldiers. The engines were scattered in Neredin around Peschl's pub."

‹ Former Peschl's pub, now restaurant U Rybníčku

"The whole of Neředín was then covered with a lot of small fragments of sheet metal with aircraft parts. In the garden of the pub two engines fell down, in the parking lot in front of the crematorium there was a three-bladed propeller in the in a hole about a metre deep.

‹ The area in front of the Neředín cemetery, in the parking lot on the left landed the propeller mentioned above

4 dead crew members fell in one place near each other at a place called "U Křížku"

The sight to about four crew members who fell out of the plane without opening their parachutes and lying dead on a very small area around the cross at today's Okruzni Street in about a hundred-meter radius was terrible."

David D. Brewer landed with his gun turret on the roof of the Hewanicky's pub where it punched through the roof and he was left dangling over the bar.

‹ The place of the U Hewanických pub, where David Brewer's body landed on its roof. Today the restaurant U Rytíře

14 bombs dropped in haste from a plane land and explode near Topolany village. A record of this event can be found in the memory book of Topolany:

"It was Sunday, 17 December 1944, and it was foggy, so we couldn't see anything. I was then in the municipal office. There were more of us there. The sirens in the factories were sounding the alarm and the radio was announcing that a strong air force was flying towards the north. About a little before twelve o'clock at noon we heard a rumbling and through the windows we saw a black column of smoke roll up towards the Krejcar's land. We all looked in the windows and said that they must be bombing the factory in Lutin, but then a new explosion and a piece of rock the size of a child's head flew up to the windows of the municipal office. This already indicated that the bombs were falling closer. We went to look at the village square and saw that people were coming out out of their houses, frightened and scared. We could also see that on the lower side, at the Sklenars, the Spurneys, the Kotks and the Vilims, the windows had been broken out by air pressure. After climbing to the bell tower, we saw dirt and stones on the path that had fallen there during the explosion. Behind the stumps in the gardens of the Agricultural Society of Mr. Šindler and Ing. Miroslav Vilímec there were funnels from the explosion of large bombs. The pits were 3-4 meters and the upper diameter was 8-10 meters. The roof coverings on the roofs were damaged the most, at the Neumann's not even one window was whole, all the windows were blown out. Immediately afterwards there was an amazing number of people with curiosity, from near and farther away villages. The bomb that fell on Vilímec's garden damaged his barn and the barn of Mr. Zelinka No. 2, so that the side wall was displaced by 1/2 meter. Mr. Shindler had a fence and several trees damaged and blown down. It was very fortunate that the bombs fell just outside the barn and into the gardens."

Fliers on parachutes land in various places around Olomouc. Sgt Clifton Stewart is captured near Brodek u Přerova immediately after landing, Milton Klarsfeld in Olomouc, not far from the place of impact of his machine. Pilot Gerald R. Smith landed near the village of Tážaly and was captured in the village of Charváty, where he was brought by the locals. The ball gunner, John Modrovsky, landed at an unknown location and managed to escape until the next day when he was captured near Přerov. John's parents came from the village of Drahovce near Pieštany (Slovakia). Commander Smith has a dislocated arm, which will be treated by a German doctor in Olomouc. Here he also meets the rest of his crew.

They are all sent to a prison camp for Allied airmen, where they stay until the end of the war. The bodies of the dead crew members are placed in the Concordia funeral house, together with seven crew members from the B-17G bomber who died a day later at Bystrovany, are buried in the military cemetery in Olomouc-Cernovir on 31st December 1944.

Crash of Boeing B-17G at 18th December 1944 near Bystrovany

A day later, on Monday, December 18, 1944, the 15th Air Force again sent its bombers to the same refineries as on that fateful Sunday. German resistance was much weaker, but the German fighters still managed to shoot down another four-engine Boeing B-17G bomber, serial number 42-32097, named "Slipstream" by 347th Squadron/99th BG, over Olomouc. The aircraft was heavily hit on the way from the target, leaving 3 crew members damage plane. The remaining seven died after the machine exploded in mid-air. The wreckage of the aircraft fell down between Bělidla district and Bystrovany village on both banks of the Bystřice River. Survivors of the crash were the pilot 2nd Lt Sherwood P. Ruster, navigator 2nd Lt Ward S. Randolph and mechanic-top gunner T/Sgt Wilbur T. Massey. The bodies of the dead crew members were placed in a common grave with Smith´s crew death. Full story could be found here

These airmen were buried in the original grave:

B-24J 42-52025 „Arsenic and Lace“, 17. 12. 1944, Olomouc- Neředín
Bombardier	2nd Lt Artur H. Carlson
Top Gunner	Sgt Morris R. Goldman
Front gunner	Cpl David D. Brewer
Right side gunner	Sgt Abraham P. Ambramson
Left side gunner	S/Sgt Edwin L. Howard
B-17G 42-32097 „Slipstream“, 18. 12. 1944, Bystrovany
Co-Pilot	2nd Lt Robert A. Brown
Bombardier	Sgt. Vincent C. Manzella
Radioman	S/Sgt Walter G. Person
Left side gunner	Sgt. Roland D. Bergmann
Right side gunner	Sgt. Edward E. Davis
Ball turret gunner	Sgt. Byron C. Anton
Tail gunner	Sgt. Robert E. Lary

Funerals and exhumations

After the war, all the dead were taken to the cemetery in Neředín 1946 and buried there. During this exhumation on 29 March 1946, 2 gold rings are taken from the dead, which, in an attempt to establish the identity of the dead, the National Committee sends to the American Embassy in Prague, which confirms the receipt of the items, but not the identity of the airmen. Instead, on August 16, 1946, a direction arrived from the Ministry of National Defense announcing the planned exhumation of the American airmen. On the evening of 9 September, an American commission of about 15 men arrives in Olomouc. Prior to this, the cemetery administration unveils the coffins so that the official pick-up of the dead can be made at 8:00 a.m. on September 10 and their removal to Allied military cemeteries or to cemeteries in the United States. The commemoration was attended by a number of city and military representatives, and included speeches and military music. During the event, a formation of Avia C-2 (ex Luftwaffe Arado Ar-96) aircraft from Olomouc Airbase flew over the cemetery repeatedly.

‹ Photographs from the exhumation of 12 American airmen in Olomouc- Neředín on September 10, 1946.

‹ Loading coffins onto a lorry

What happened to the survivors?

After the war, the captured crew members happily returned home. Tail gunner Clifton J. Stewart died Jan. 10, 1992. Commander Gerald R. Smith visited the Czech Republic in April 1999 with his daughter Claire, looking for a place to land his parachute. The historian Mr. Michal Šišovský assisted him in his search. He also visited Olomouc and the crash site in Neředín, where he also met with local citizens. He died on 5 August 2003 in Garden Grove, California.

Another survivor, John R. Modrovsky, attended a memorial event at Troubky with several other veterans of the 461st Bomb Group in September 2000. He still lives in Florida.

Navigator Milton A. Klarsfeld founded the Audio-Video corporation after the war and still lives in Albany, New York, at 89.

The fate of the last survivor, co-pilot Vrooman Francisco Jr., is also unknown.

An old event recalled

Although the event was gradually forgotten after the exhumation in 1946, the "Arsenic and Lace" aircraft once again recalled itself. In the summer of 1986, reconstruction work began on the cemetery in Neredin of the tombs in Group XX, Nos. 42 and 43, located in the western avenue. Since 1901, when it was established, it has changed hands under several owners. In December 1944, it became one of the tombs damaged by the wreckage of the B-24J bomber 42-52025. In its original design, the tomb was damaged by a sandstone sculpture of a woman who was struck (apparently from the west) by part of the crashing aircraft. The sculpture fell through the stone slab into the tomb. It was then only temporarily repaired with fragments of stones and soil.

In 1986, the Cemetery and Crematorium Authority proceeded to exhume the interred and repair the tomb. During this activity, the sculpture was removed from inside the tomb and the tomb was cleaned and drained. It was discovered that the southern lining had been broken through and that inside the tomb was found a part of the adjustable propeller control for the bomber was found inside. A plastic tag attached to the part proved that it was a product of Hamilton Standard Propellers, which supplied propellers to the American aircraft industry during World War II and still manufactures them today.

New memorial

On 16 December 2011, a new memorial was erected at the cemetery in Neředín, which worthily commemorates the memory of the fallen airmen, more here

SOURCES:
- MACR 10680
- letter from od Karel Hewanicky
- MF Dnes 7. 5. 1999
- Vzpomínky na neznámé letce, Jan Mahr, Miroslav, 2011
- Memeory book of Topolany village
- www.461st.org
- The 461st Liberaider, Vol. 16 No.1, June 1999
- K havárii bombardovacího letounu "Liberator" u Olomouce- Neředína v roce 1944,Václav Burian, Vlastivědný věstník moravský XL, 1, 1988
- 17. 12. 1944- 17. 12. 2004 Troubky, Rokytnice, Kokory- Nezapomeneme! Jaroslav Shön, 2004
- Authors personal archive