A new monument to American airmen was unveiled in Bystrovany on 25.4.2017

On Monday, April 24, 2017, a new restored memorial was unveiled at the site of the crash of the American Boeing B-17G 42-32097 "Slipstream" bomber that crashed here on December 18, 1944. More about this well known event: 1.part HERE a 2.part HERE

The story of the man and the cross

The year was 2003 and on May 8th of that year the first monument to American airmen was unveiled. The idea for its erection was conceived by Mr. František Čermák from Olomouc, a former soldier and member of the veteran military association. This gentleman, who is now 93 years old, wanted a monument commemorating this war event to be erected at the site of where died 7 American airmen. He not only put a huge amount of time and energy into the whole idea himself, but also a handmade wooden cross which he wanted to erect on the site as a memorial. Throughout his tireless efforts, he involved many people, community leaders, aviation researchers, city officials and other volunteers who contributed to making his endeavor a reality. Thanks to all this, the cross was unveiled in its full glory on May 8, 2004, on the municipal grounds of the village of Bystrovany on the bank of the Bystřice River. At the site of the imaginary opicentre of the plane crash and the place where the bodies of the dead crew members landed. The site was landscaped, benches were built, a plaque with a description of the event was erected and soon it became a resting place for numerous bikers who cycled through the cycling path that passes through the site. However, as the years passed, the plaque and the cross became the target of vandals several times and the ravages of time began to take their toll. Already it seemed that with the passage of time the monument would disappear again without replacement.

‹Renewed text on the cross briefly describing the event of 18.12.1944

Nový kříž

However, a situation where time played against the wood of the cross was reunited by a group of people who decided that the site needed to be restored and the event revived. Also, the relatives of Fr. Čermák, the original author of the cross, joined together and made a new cross with their own hands, even a little taller and stronger. The cross was supposed to be unveiled on May 8, 2017, but since it was the great wish of the organizers that a representative of the United States should also be present, the unveiling was a few days earlier. Col. Mark A. Wootan and his wife, representatives of the Czech Army, the Olomouc Military Hospital and also a visit by Col. Eduard Stehlik from the Military History Institute.

‹ local people and visitors watching the unveiling of the monument at Bystrovany

 

After a talk with the Military affiliate Col. Mark Wootan at the local school and after watching a documentary about the crash of the bomber, the unveiling of the memorial took place at 11:00 in the presence of all the guests.

‹Col. Mark A. Wootan speaks through his interpreter to guests before the unveiling of the memorial

‹ Col Mark A. Wootan together with Mr. František Čermák, the author of the cross, tears down the sail during the unveiling of the new cross

‹ Honour guard at the newly unveiled cross in Bystrovany

‹ The cross in a new form

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ZDROJE:
- http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/obnovil-kriz-i-pamatku-padlych-letcu-ve-veku-93-let-20170424.html

Osudový omyl – Aneb první a poslední přistání proudového letadla na letišti Neředín

Letiště Olomouc- Neředín je jedno z nejstarších letišť v Československu. I přes tento fakt však nebylo po druhé světové válce již dále rozšiřováno a nikdy nebylo délkou VPD uzpůsobeno na provoz proudové techniky. I přesto všechno však k jednomu pokusu o přistání tryskového stíhacího letadla na letišti došlo. Nebyl to však záměr, ale osudový omyl.

Osudový omyl

Dne 21. května 1983 byl krásný den s ideálními letovými podmínkami. Z letiště Přerov- Bochoř v 10:11 startuje dvojice stíhačů Mig-21F od 1-lšp. Tato jednotka spadala pod letecké učiliště v Košicích a na letišti v Přerově na těchto letounech probíhal pokračovací výcvik budoucích stíhacích pilotů. Zatímco na letišti v Košicích se kadeti naučili základy létání na proudových typech L-29 a L-39, v Přerově je čekaly výkonější Mig-21 a Suchoj Su-7.

 

‹ Letoun Mig-21F-13 "0618" ze stavu 1.lšp, letoun, který se stal osudný Salemu Omranu Abughrarovi" (Zdroj: forum.valka.cz)

Jako jeden ze zmiňované dvojice tedy letěl kadet 4. Ročníku VLU Košice Salem Omran Abughrara (nar.4.5.1960) z Libye. Byl mu přidělen index "D" jako David, další letoun měl volací index "L" jako Ludvík. Na území republiky v té době probíhal současně s našimi piloty i výcvik pilotů ze spřátelených zemí Varšavské smlouvy a Libyjští kadeti zde nebyli ojedinělí. Abughrara měl za úkol provézt první samostatný výškový let v nadzvukové rychlosti M=1,6 ve výšce 14000 metrů na předem dané trati. Svůj úkol však nesplnil dobře, protože oproti rozkazu vystoupal na plnou forsáž až do výšky 17300 metrů, čímž spotřeboval více paliva, než bylo plánovánoo. Poté prudce klesal do výšky 13000 metrů a následně až do 2000 metrů. Po provedení úkolu se v letounu s číslem 0618 na přídi Salema Abughrary rozsvítila kontrolka nízkého stavu paliva v nádržích. Pilot mířil zpět na základnu do Přerova. Zde se však roztočilo kolo série pochybení, které vedly ke ztrátě života pilota.

Pilot se snažil co nejrychleji klesat k základně. Při tom navázal spojení s řídícím létání v Přerově. Salem, který neznal krajinu pod sebou, uviděl v dálce letiště a v domnění, že se jedná o přerovskou základnu, žádal o povolení k přistání. Řídící létání neudal včas polohu obou letounů a řídící přistání na letišti Přerov zaměnil letoun Salema Abughrary s druhým strojem s volacím kódem Ludvík. Díky tomu Salem přeletěl Přerov a pokračoval dál na sever. Dispečer, který se snažil obě letadla identifikovat a navézt na přitání bombardoval oba piloty povely. Zde však přišla další chyba, tentokrát ze strany pilota. Ten si zvedl štítek přetakového oděvu, aby lépe viděl, ale bylo mu tím pádem hůře rozumět, co říká. Tento postup nebyl zakázaný, ale ztížil vzájemnou komunikaci

V té době se však Abughrara nenacházel nad letištěm Přerov, ale mířil přímo na VPD letiště Neředín. VPD, na kterou neznalý Abughrara mířil, má však délku 420 metrů a sloužila pro rozjezd těžkých vrtulníků sovětské armády. Při přistání směrem od západu je VPD směrem do kopce po dalších cca 300 metrech přechází horizont v nezastavěnou plochu louky, která sloužila v té době jako rumiště, skládka stavebních odpadů a cvičná plocha pro armádu.

‹ orientační mapka s vyznačeným směrem přistání a havárie letounu Mig-21F na neředínském letišti. Zdroj: www.mapy.cz

Vystresovaný žák Salem Abughrara v důsledku nedostatku paliva nasadil okamžit na přistání,Poslední hlášení : "Vidím dráhu" "jdu na přistání" vypadalo, že je vše v pořádku. Pilot při přistání z nepochopitelných důvodů nevysunul ani brzdící štíty, kterými je Mig-21F vybaven pro zkrácení doběhu a stejně tak nepoužil brzdící padák. Mig-21 tvrdě dosedl na na asfaltový pás, letoun dvakrát odskočil v důsledku vysoké rychlosti. Po přejetí konce dráhy stroj po trávě pokračoval dále vpřed , přeskočil horizont a prorazil plot ohraničující letiště v šíři 15 metrů. Ve vysoké rychlosti překonal několik terénních nerovností, avšak na poslední z nich došlo k destrukci letounu. Letoun se rozpadl na několik částí a zadní část stroje začala hořet. Kabina se utrhla a zkončila dál po směru zběsilé jízdy. Pilot býl působením odstředivé síly vymrštěn z kabiny i se sedačkou a nárazem o zem zahynul.

Trosky stroje byly uhašeny letištními hasiči, pilotovi však již nebylo pomoci. Podle pozdějšího vyšetřování bylo zjištěno, že stav paliva v letounu byl asi 100 litrů pohonných hmot. K havárii dorazila kromě sovětských vojáků také pohotovostní hlídka SNB. Zabezpečit bylo nutno nejen místo požáru, ale také bylo třeba zajistit kanonovou munici, která se vlivem jízdy terénem a následným nárazem rozletěla okolo místa nehody. Letoun Mig-21F-13 výrobního čísla 760618 byl kompletně zničen. Z vyšetřovacího spisu vyplývá, že hlavními vyníky nehody jsou řídící létání a přistání, kteří si včas nezjistili letcovu polohu a věřili jeho hlášením a dopustili ztrátu jeho polohy, dále včas nevyužili všech stanovených postupů pro rychlé opětovné zjištění polohy. Dalšími z okolností jsou však také nedodržení letové osnovy pilotem, který se svým přičiněním dostal do palivové nouze a byl nucen jednat pod tlakem, hrubé nedostatky při pokusu o přistání. Řídící létání také nerozuměl jasně informacím o stavu paliva letounu, čímž byl připraven o možnost nařídit pilotovi katapultáž místo riskantního přistání.

‹ Ohořelý trup letounu 0618, s motorem a ocasními plochami, v pozadí sídliště na Tabulovém vrchu a vzadu věže olomouckého Dómu

‹ Utržená kabina stroje, zajímavostí je, že kryt kabiny je stále zavřený, ale rozbitý. Kryt rozbila sedačka s pilotem, která se utrhla a prorazila překryt kabiny i s pilotem

‹ Vstupní konus trupu zůstal ležet na hromadě hlíny, vpravo v pozadí za lučním kvítím lze spatřit olomoucký vodojem

‹ Serie leteckých snímků z vyšetřovacího spisu, zde letecký pohled ze západu ve směru od letiště. Jasně jde vidět "trasu" dojezdu Migu-21 a místo jeho konečné destrukce.

‹ Další pohled na místo havárie ze severu, v poli stojí vrtulníku Mil Mi-4 ČS letectva, stromy v pozadí lemují polohu současného heliportu LZS.

‹ Snímek od východu ukazuje jasně rozmístění trosek stroje, úplně vepředu vlevo je utržená kabina, více v pozadí ohořelá ocasní část.

ZDROJE:
- Vyšetřovací spis 4OPv 182/83 - http://forum.valka.cz/topic/view/51502/MiG-21F-13-0618
- Vzpomínky p. Zdeňka Josefíka z Přerova
- Múzeum letectva Košice
- Vzpomínky Jiřího F. Šišky
- za zprostředkování snímků děkuji Vildovi ŠVACHO z Plzně
- za zprostředkování Vyšetřovacího spisu děkuji Pavlu Krejčímu z Prahy- diky PAVLE!

Poslední pilot vzpomíná

Deník Timesunion ve městě Albany ve státě New York 17. prosince 2014 zveřejnil rozhovor s panem Miltonem Klarsfeldem. Tento 92- letý pán je bývalý navigátor amerického letectva a také poslední žijící člen posádky bombardéru, který byl 17. prosince 1944 sestřelen nad Olomoucí a havaroval na hřbitově v Olomouci- Neředíně. Jeho výpověď je ojedinělá a dává unikátní možnost dozvědět se, jak celá událost probíhala pohledem člena posádky.

 

Více o události v širších souvislostech ZDE

Milton Klarsfeld se s námi vrací o 70 let zpět, kdy nacisté se sestřelili bombardér B-24, který navigoval.

Němci zaútočili na americký svaz letící z Itálie a sestřelili jeho desetičlennou posádku 17. Prosince 1944. Bombardér B-24 explodoval ve výšce 26 000 stop (), okamžitě bylo zabito 5 členů posádky a Klarsfeld upadl do bezvědomí. Poté co byl vymrštěn z bombardéru, se 22-letý poručík z Albany () probral, letíce ve vzduchu volným pádem s kyslíkovou maskou stále na obličeji a s nasazeným padákem. Přistál na trolejích tramvajového vedení () v Olomouci, malém, nacisty okupovaném, městě v Československu.

‹ Fotografie posádky bombardéru B-24 Liberator "Arsenic and Lace", který byl sestřelen 17. 12. 1944 nad Olomoucí. Milton Klarsfeld je první stojící zprava.

O sedm desetiletí později, Klarsfeld (92 let) žije v domě s asistenční službou Atria Guilderland. Právě se usadil se svojí hrdou rodinou aby vyprávěl o tom, jak podvedl smrt jako neomalený, mladý muž ve službách armádních leteckých sil. Je překvapen, že je poslední žijící člen z osudného bombardéru Arsenic ad Lace, jak byl jejich stroj pojmenován.

„Nerozumím tomu,“ říká Klarsfeld. „snažím se o tom nepřemýšlet, abych byl upřímný.“

‹ Milton Klarsfeld dnes ve věku 92 let

Osud a trocha hrdosti dovoluje Klarsfeldovi vrátit se zpět z války. Jeho židovští prarodiče opustili Rakousko-Uhersko a Polsko před první světovou válkou, aby unikly pronásledování. Jeho otec vlastnil obchod s hračkami a jízdními koly na Hudson avenue v Albany a Klarsfeld vyrůstal na Delaware avenue spolu se s svým bratrem a sestrou. Odpromoval na univerzitě v Albany v roce 1940 a zkusil se dostat do armády, ale kvůli jeho plochým nohám ho nepřijali. Znovu to zkoušel v roce 1942 a sympatický medik mu dovolil, aby se dostal k letectvu. „Vždycky jsem se zajímal o letectví,“říká Klarsfeld „Můj otec mě vodíval na letiště v Albany kde bývala spousta chlápků dělajících akrobatické kousky s letadly“.

Klarsfeld chtěl být pilotem, ale jeho sen skončil jednoho dne během základního pilotního výcviku v Texasu. Zábavu milující dítě z Albany zamířilo se svým letadlem níže během cvičného letu, aby si prohlédl skupinu opalujících se slečen. Když s letounem přistál, bylo mu okamžitě nařízeno, aby se dostavil k veliteli. „ jedna ze slečen byla jeho dcera,“ Vzpomíná Klarsfeld. „Sebral mé číslo z rozpisu a já byl vyhozen z leteckého výcviku“.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Klarsfeld setrval a stal se navigátorem. Naučil se vyhodnocovat údaje a radil pilotům v kurzech letu, spotřebě paliva a tak dále. Na americkou základnu v jižní Itálii přiletěl v říjnu 1944. V desetičlené posádce odlétal alespoň tucet bojových misí před 17. prosincem 1944.

„ Byli bratrstvo neohrožených sesbírané ze všech koutů spojených států a mnoha odlišných prostředí,“ řekl Scott Douglas, architekt ze Seattlu, který ztratil svého strýce, Arthura Carlsona na palubě Arsenic and Lace a navštívil Olomouc minulý měsíc, aby se zůčastnil vzpomínkovývch akcí. Mnoho Čechů má stále v živé paměti části letadla a těla mrtvých členů posádky, padající z oblohy na konci roku 1944," říká.

„tento region je stále vděčný spojencům za to, že je snažili zbavit nacistů“, říká Douglas. Amatérský historik, který se snaží, aby Klarsfeld připomněl památku na osudný let.

‹ Místo, kde pravděpodobně přistál Milton Klarsfeld na padáku 17. 12. 1944, jeho padák se zamotal do trolejů tramvajového vedení.

Před osudnou misí, říká Klarsfeld, pomohl posádce vyhnout se nepřátelské palbě nad Jaderským mořem. Při tomto letu nařídil pilotovi udělat prudký obrad doprava, aby se vyhnuli oblasti, kde byly pozice nepřátelského protiletadlového dělostřelectva. Při provádění manévru mohla posádky jen bezmocně přihlížet, jak byly dva další bombardéry B-24, které neuhnuly, sestřeleny protileteckou palbou. „Posádka ke mně měla od té doby velký respekt.“ Říká Klarsfeld

Při svém posledním nasazení dostala posádka rozkaz bombardovat rafinerii syntetických paliv v Německu(rafinerie Odertal v Polsku pozn. autora). Asi devět mil od cíle se objevila skupina asi 50 německých stíhaček, a jedna jim salvou z palubních zbraní vyřadila jeden z motorů. Pilot, Gerald Smith, nařídil všem opustit letadlo, ale pouze čtyři členové posádky slyšely rozkaz a byli schopni vyskočit. Klarsfeld pomohl přednímu střelci Davidu Brewerovi z věže, ale se dostat z prosklené přídě letounu. . Nádrže letounu explodovaly. Klarfeld uviděl oranžový záblesk a omdlel. Síla detonace ho vymrštila z letounu a otevřela jeho padák, bez toho, aby musel zatahovat za uvolňovací madlo. Klarsfeld nabyl vědomí ve vzduchu. „Nevěděl jsem, jestli žiju nebo ne,“ řekl. Místní lidé a němci vymotali jeho padák z drátů a odvedli jeho a další zajaté američany do místního vězení.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Spolu s Klarsfeldem a Smithem přežili druhý pilot Vrooman Francisco Jr. A seržanti John Modrowsky a Clifton Stewart. Němci posadili zajatce do vlaku a odvezli je do Frankfurtu, kde Klarsfelda drželi 10 dní na samotce a o hladu.

Když byli ve vlaku do Stalagu I- zajateckého tábora pro důstojníky a židovské vojáky- v Barthu, Německo, ukradl kus klobásy německému strážnému, který usnul. Když se strážný probudil, obvinil jiného němce, že krade jídlo. „Těžko se mi předstíralo, že jsem to neudělal“ říká Klarsfeld. Ve Stalag luftu I Klarsfeld dostal deník, který schoval do obalu vyzdobeného hákovým křížem. Zaznamenal tam všechny své důležité vzpomínky a stále ho má sebou ve svém pokoji. Říká, že by ho němci zastřelili, kdyby ho u něj našli.

‹ deník Miltona Klarsfelda, který si psal v zajateckém táboře po sestřelení a jeho fotografie z výcviku

Klarsfeld byl v táboře 4 měsíce před tím, než byl osvobozen ruskými vojáky 1. Května 1945, 7 dní před tím, než spojenci vyhlásili mír v Evropě. Říká, že němci se chystali zastřelit všechny židy, kteří zde byli drženi jako zajatci. Na poslední chvíli američtí vojenští představitelé uzavřeli s němci dohodu o propuštění vězňů.

Po válce se Klarsfeld vrátil do Albany a otevřel si první místní obchod s televizory. Vzal si svou ženu Jane a měli spolu šest dětí. Posledním žijícím členem posádky se stal poté, co zemřel John Modrowsky (spodní střelec pozn autora), původně z New York city.
„Můžu hovořit o velkém štěstí“ říká Klarfeld.

Překlad: Jiří Černošek

Update 5.1.2016 - Milton Aaron Klarsfeld zemřel 1. ledna 2016 ve věku 93 let, je pohřben na Gerald B.H. Solomon Saratoga National Cemetery Schuylerville, Saratoga County, New York, USA

ZDROJ:
- Shot out of the sky, WWII vet cheated death By Dennis Yusko Updated 7:54 am, Wednesday, December 17, 2014